Protože to si může dovolit jenom Málo-kdo, a my nejsme Jen-tak-někdo
aneb Jak jsme si ke Krakonošovi do Krakonošova přijeli o povolenku na náš první sraz, a Krakonoš pravil:
„Dobře jste udělali, do Hradce je to tady odsud pořád z kopce dolů, a za ten sjezd se to prostě vyplatí, i kdybyste Trautenberka po cestě potkali“
aneb Sláva nazdar výletu, už zase jsme zmokli, ale už jsme zase tu, a navíc se nám déšť docela vyplatil, neboť smyl veškerý prach, který jsme si vezli z nížin, a jelikož to u nás je vždy jako s větrem o závod, neměli jsme při dojezdu na kapotě ani kapičku
aneb Mustang na horách, no i tak by se to dalo dnes nazvat, ale já pořád tápu, který nadpis bude ten nej
aneb Vše je jednou poprvé je docela klišé, které ihned zavrhuji, avšak koník poprvé docválal do Krkonoš až pod lanovku a ještě trochu výš a hradecká V8 byla pro nás jako uživatele ameriky také premiérou. Otázkou je, co bylo pro nás také naposledy
aneb I kdyby to příště byla hradecká V16, nás už tam nedostanete, vždyť my jsme si toho Mustoše pořídili hlavně kvůli tomu, abychom se na srazech cítili jako řádná Ví-aj-píčka, tzn. žádné placení a spousta výhod, myšlení sice trochu počesku, ale tak jsme se prostě narodili. No ale platit plné vstupné jako všichni ostatní, dostat samolepku a poukázku na kafe, na které máte nárok pouze do 10 hodin dopoledne, to je vážně bída, taky počesku. Navíc když jsme při odjezdu chtěli předvést bublání motoru, veškerá snaha byla marná, na pódiu totiž za bujarého řevu publika volili pány s největší „vanou“.
aneb 8 opravdových palců nahoru je nad všechny laiky Atlasu Hub, a to jako fakt. (Rozuměj tak, že když vám někdo ukáže palec nahoru pěkně naživo, je to daleko větší zážitek než laiky na Facebooku, pozn. redakce na vyžádání nechápajícího Mr Mustanga).